Příprava byla kvalitní, pózování před fotoaparátem s gruzínskou šálou, švédské stoly (vytvořené rozsypanýma oříškama, chipsama, tyčinkama po stole) a podobně vyvedené nápady a samozřejmě litry alkoholu. Po poledni se schází u busu přes dvacet lidí. Nakládáme sebe i nějaké choreo a vlajky a vyrážíme do Teplic. Cesta probíhá v duchu posledních výjezdů, naše sací sestavička není špatná. Před stadionem v Teplicích nás šacují a poučují, že žádné choreo nesmí zakrývat naše tváře. I díky tomuto stupidnímu opatření pak vyznívá naše choreo na začátku utkání nemastně neslaně.

V sektoru jsme rozvěšeli všechny vlajky co jsme měli s sebou. Na úvod zápasu tepličtí fans předvádí modré a žluté kartony a my velké číslo „150“ a nápis „LEGENDA T.JANŮ“ jako poděkování za Tomášovu klubovou věrnost. Na rozdíl od minulého zápasu si novináři našeho chorea ani nevšimli… Ve stánku s občerstvením nás tentokrát nečekala dobrá kola, a tak jsme museli testovat „Lajtkolu“ nakonec některým i zachutnala. Fandění nám celkem šlo, přispěl k tomu i náš velmi rychlý gól (v 5. minutě). Na začátku druhé půle jsme předvedli také my „kartoniádu“ z modrobílých kartonů (prý už fakt naposled...). Několikrát jsme vyvolali i Petra Lukáše (rozhovor Lukáše na ofic.webu Slovanu nás přiblížil k smířlivějším reakcím – přece jen pro Slovan něco odvedl…) – ten nám při hře dokonce zatleskal, takže se snad nebude loučit v Liberci s některými fans ve zlém. Vítězství v Teplicích po mnoha letech (tuším osmi) nám vychytal Čech a tak jsme se na konci utkání mohli s hráči oddat slavení. Proběhla děkovačka s hráči a pak už zpět do busu.

Cesta zpět utekla velmi rychle, čerpaček po cestě moc nebylo a tak se stavělo i u polí. Tvrdé konkurenční prostředí v tvrdém alkoholu rozdělilo posádku na dva tábory: příznivce Stalina a Amundsena. Nakonec zmizeli oba dva. Po příjezdu do Liberce se šestice slavících žíznivců vypravuje do jednoho baru, kde se oddává radovánkám. Vytvoření neregulérního terénu na fotbálku, pikantní fotečky, doporučení od MP ať fandíme raději uvnitř baru a ne na ulici, piknik a kemping na koberci před hospou,... no a pak následoval přesun do dalšího baru, zde již obsluha měla méně pochopení pro oslavy, ale přesto se slavilo...