Menu

Hlavní stránka

O nás

20 LET

Různé články

Co se do Sportu nevešlo

Kontakty

Odkazy

Diskuze

Starý web

Zápasy

2016/17
Liga
Pohár
Evr. liga
2015/16
Liga
Pohár
Evr. liga
2014/15
Liga
Pohár
Evr. liga
2013/14
Liga
Pohár
Evr. liga
2012/13
Liga
Pohár
LM
Evr. liga
2011/12
Liga
Pohár
2010/11
Liga
Pohár
2009/10
L-P-EL
2008/09
L-P-U
2007/08
L-P
2006/07
L-P-LM-U
2005/06
L-P-I
2004/05
L-P-I
2003/04
L-P-I
2002/03
L-P-LM-U
2001/02
L-P-U
2000/01
L-P-U
1999/00
L-P

Jiné zápasy

Fotogalerie

2006/07 a novější

2007

2005/06 - 2006/07

2003/04 - 2004/05

starší

Nové komentáře

Jacobi
1. svině
DBS
admin
svine

Nové příspěvky

Tipsport,a.s.
Tipsport,a.s.
Tipsport,a.s.
Tipsport,a.s.
Tipsport,a.s.

Hledat

 
v článcích

Rozšířené vyhledávání

Návštěvnost


počítadlo.abz.cz

14. část
MY SME MY aneb Vesmírné báchorky (pracovní název)

14. část - White Smoker



Autor: DBS, přečteno: 25x, komentářů: 0  |  Neděle, 30. Května 2021

 

  Země, ústí Perlové řeky, ostrov Hongkong

 

Očekával jsem, že na cestě od Alfonse k terminálu, strávím méně času, ale vzdálený tajfun mi plavbu dost ztížil, a tak jsem se plavil skoro dva týdny. Ale teď už to snad půjde rychleji a hlavně bez bloudění. Konečně jsem na terminálu a zjišťuji možnosti cesty do Evropy. Snažím se dostat do nějakého turistického letu, ale všechny jsou plné, a především letí na druhou stranu než potřebuji. Je to prý jakási legendární „Cesta kolem světa za 80 dní“. Na Zemi neznám nikoho, kdo by mi mohl pomoct, a tak jsem kontaktoval kmotra Ivana a vše mu vysvětlil.

„Jestli si takhle plánuješ všechno, tak se divím, že ještě žiješ,“ pobaveně zhodnotil moji situaci.

„Vůbec jsem netušil, že je tu tolik omezení pro cestování. Ta mapa, co od tebe mám, vůbec nesedí... už jen podle toho, co mi řekl Alfonso. A teď, když jsem tu řešil odlet, tak se ukázalo, že minimálně čtvrtina neobyvatelných území na tvé mapě jsou farmy. Pak tam jsou nějaký safari genetických mutantů nebo co. Další místa zas ovládají rebelské kmeny. A jinde...“

„Buď rád, že máš vůbec něco,“ přerušil mě Ivan. Asi mi skočil do řeči o hodně dřív, ale zpoždění z přenosu dalo prostor mé frustraci.

„Jelikož máš poměrně zajímavé informace, tak ti zkusím zajistit dopravu a nějakou lepší mapu. Vydrž,“ dodává Ivan. Podle hlasu je s tím, co jsem zjistil, spokojen.

„No dobře... A za jak dlouho myslíš, že někoho seženeš? Zavoláš nebo se ti mám ozvat zítra?“

Ale přenos už je evidentně ukončen.

 

Neuběhlo ani dvacet hodin a obdržel jsem update mapy. Sotva jsem ho stačil nahrát a už se komunikátor ozval znovu. Tentokrát od Ivana dorazil kontakt. Je to nějaký zoolog a expert na pozemskou faunu. Zrovna se chystá na expedici někam do Ameriky, ale údajně musí přes Evropu, a tak mě vezme s sebou. Mám neprodleně vyrazit na terminál k jeho vznášedlu, protože brzy vyrazí na cestu. Sbalený jsem během pár minut. Ačkoliv nemám tušení, jak ten dohodnutý transportér poznám, ani nevím, s kým se mám vlastně setkat, věřím, že to Ivan zařídil, a že to prostě klapne. Nemám v úmyslu ho zbytečně dráždit dotazy. Už tak má o mých schopnostech pochybnosti, tak proč ho v tom ještě utvrzovat.

Těch vznášedel je tu dneska snad ještě víc než včera. Pomalu procházím kolem všelijakých strojů, u nichž postávají anebo se jen tak poflakují různá individua. Sem tam někdo něco montuje nebo opravuje, ale stále žádná známka toho, že by tu na mě někdo čekal. Pomalu se blížím ke konci terminálu.

„Hej, to budeš určitě ty, viď? Já sem Myllys!“ odněkud se vynořil týpek a hrne se ke mně s rozpřaženýma rukama.

„Od Ivana, že jo. No jasně, tak pojď. Pojď za mnou,“ haleká dál s úsměvem od ucha k uchu.

Taková přivítání mají ve zvyku obyvatelé zapadlých asteroidů a vždycky jsem se ošíval, při představě, že by mě někdo považoval za jednoho z nich. Nenápadně se rozhlížím kolem, ale zdá se, že si té scénky nikdo nevšiml.

 „...ahoj, Havrane, tak jak?“, „...čau, Nebojso, dobrá akce!“, „Dobrej, pane Šance, teď se pár měsíců neuvidíme...“, „Pozdravuj ségru...“ halasně zdraví lidi, kolem kterých procházíme.

Až když zabočíme mimo hlavní rampu, dostávám se konečně ke slovu: „Dík, že jste pro mě přišel, asi bych to sám nenašel.“

„Jasná, že bys to nenašel. Máme vlastní runway včetně hangáru. Jo, a tykej mi, mladej.“

Přicházíme do hangáru, Myllys mě vede ke stroji, který je zaparkován v zadní části. Klasické vznášedlo třetí generace, tipnul bych to na model C 734. S tímhle se asi létá vážně už jen tady na Zemi.

„Tak tohle je naše chlouba ,White Smoker‘,“ prohlásil a sledoval, co já na to. Bílý nátěr je evidentně nový, přesto si okamžitě všímám prorezlých míst kolem podvozku a nákladových vrat. Ani perfektní kastle ale koneckonců nenapoví nic o tom, v jaké kondici jsou motory, tlumiče a další zařízení nezbytná pro let... a tak jsem pouze rozpačitě pokrčil rameny. Jestli ho moje reakce zklamala, nedal to na sobě znát a hrdě poplácal stroj po boku.

„No, takže mě už znáš, sem Myllys a mám na starost veškeré systémy lodi a taky zbraňový systém. Torpéda na pravoboku vypustit, beng, beng. Kulomet plnou dávkou, ratatatata...“ vše doprovází výmluvnými gesty.

„...a tady máme našeho pilota Péťu ... druhý pilot a zároveň lékařka je naše Peťule. Nevím, kdo z nich a hlavně kdy je střízlivější, ale lítaj nejlíp na celý planetě.“

Na pozdrav mi oba pokynuli lahváčem a připili si. Začínám mít pochybnosti, jestli to je dobrý nápad, letět s nimi.

„Samozřejmě nesmíme zapomenout na navigátora Pářu a na odborníka přes pohonné systémy Josého,“ halasí Myllys dál. Oba jsou zabraní do nějakých úprav na stroji, tak mi jen lehce pokynou hlavou.

„A tady nám přichází náš velitel a kapitán Kirch. Vítejte, pane.“

Vysoký muž mě bez zájmu přejel pohledem a spustil na Myllyse: „Už je všechno naložený? Za půl hodiny startujem.“

„Už jen pár beden, pane. Hned je naložíme, byl jsem vyzvednout tady mladýho,“ s omluvným gestem ukazuje na mě.

„Tak hejbněte kostrou, ať konečně vypadnem,“ houknul velitel a odkráčel.

„Mladej, hoď si dovnitř věci a pojď mi pomoc, nejsi tu na výletě,“ zamručí na mě Myllys.

Nakouknu do nákladového prostoru, praská ve švech. Zajímalo by mě, kam tohle všechno vezou. Myllys mi naznačí, ať mu pomůžu naložit zbývající dvě bedny. Snažíme se je hodit nahoru na náklad.

„Mladý muži, opatrně s tím. Uvnitř jsou jemné mechanismy,“ ozvalo se za mnou.

„Promiňte, já nevěděl.“

„Tak teď už víte. Jsem zoolog a botanik této výpravy, Kája,“ starší vitální švihák mi podává ruku k pozdravu.

„Tak, teď už jen zaletíme pro Mastu a jsme komplet. Nastupovat! Odlet!“ zavelel Kirch.

 

  Země, pohoří Himálaj, střední tok Gangy

 

Cesta ubíhá poklidně. Zkouším se zorientovat podle nové mapy a zdá se mi, že se úmyslně vyhýbáme některým zónám. Vlastně se mi to nezdá, jsem si skoro jistý. Potřebná povolení pro let podél Gangy podle všeho nemáme. Nedá mi to a vyzvídám, kam letíme pro toho Mastu a proč vlastně.

„To je celej Masta,“ vykládá mi Myllys, „říkáme mu: vlez na první transport z Měsíce na Zem. Tak to udělal, jenže místo do turistický lodě vlezl do lodě Měsíční cizinecký legie. A ti měli výsadek kdesi v indický džungli jako nácvik na invazi či co. Pak nám poslal souřadnice, kde ho máme vyzvednout.“ Myllys si zjevně zakládá na tom, že umí vyprávět zábavný historky, to co mě zajímalo, jsem se ale nedozvěděl.

Chystáme se na přistání. Veškeré chytré přístroje jsou vypnuté. Takže asi zóna s omezeným technologickým rozvojem, napadá mě. Když se ale Myllyse ptám, zpraží mě:

„Prdlajs, tady je to v cajku, ale potřebujem to natrénovat do Evropy. A teď se, mladej, raději připoutej.“

„Výška?“ ptá se první pilot.

„Nevím,“ odpovídá Peťule.

„Co nevím? Tak se asi podívej, ne?“

„Ukazuje to 35 tisíc stop...“

„Tak se asi sekla ručička... můžem být tak na 5 tisících... klesám...“

„Nehejbe se... vůbec ...“ a čím dál silněji poklepává po budíku.

„OK. Viditelnost je dobrá, tak přistanu bez toho.“

„Myllysi, ten výškoměr je rozbitej...“

„OK, pane.“

„Pářo. Jak ještě daleko?“ ptá se Peťule.

„50 kiláků ... 40 ... 30 ... 20  ...“

„Jak je ta přistávací dráha dlouhá?“ přerušuje Péťa Pářu v odpočítávání.

„Jedna devět,“ informuje Pářa.

„Super, to bude hladké přistání,“ Péťa vypadá spokojeně.

Ale pak se tón náhle změní:

„Mayday, mayday, mayday ... tady White Smoker, selhaly nám motory ... pokusíme se nouzově přistát...“ volá Péťa do vysílačky.

„Co je děje?“ obracím se vyděšeně na Myllyse.

„Mladej, sklapni. Nemáme povolení na přistání, tak to kamuflujem,“ odpálkoval mě.

„Mayday, mayday, mayday ... slyší nás někdo? ... jdeme na přistání,“ ozve se opět naléhavý hlas pilota.

„Je dlouhá jen jedna devět, musíš sedat dřív... 10 do cíle, už ji musíš vidět...“ připomíná se Pářa.

„Jestli má dva kiláky, tak je to v pohodě. Ani moc nefouká.“

„Ne! Je to jen jedna devět...“

„... no dyť jo. Jedna celá devět. Tisíc devět set metrů.“

„Ne! Jeden kilák a devět metrů...“ naléhavě vysvětluje Pářa.

„Si děláš... už ji vidím... držte se... přistáváme...“

Prudce klesáme.

Z jejich chaotického překřikování jsem pochopil, že musíme přistát, respektive oficiálně havarovat, na první pokus.

Tvrdší přistání jsem nezažil, přísahal bych, že musela odletět všechna kola.

Pěkně jsem si narazil kostrč.

Stroj se řítí dál po dráze šílenou rychlostí.

Konec provizorní dráhy se rychle blíží.

Náhle sebou stroj prudce škubne - a stojíme.

Myllys si zvesela plácnul s Pářou a José spokojeně pokyvuje hlavou. Péťa se otočil dozadu a se zdviženým palcem řekl: „Super!“. Mně to teda super nepřišlo, možná mám dolámaný všechny kosti a rozhodně žaludek až v krku.

„Tak pitomci, to byla zábava, co? Počítám, že to tak den dva budem dávat do kupy,“ soptí Peťule.

Osobně mám pro tuhle partičku mnohem horší slova. Na druhou stranu možná, že právě oni jsou nejlepší volba a Ivan zase jednou dobře ví, co dělá. Začínám věřit, že tyhle lidi budou ochotný vysadit mě kdekoli, kde budu potřebovat, i kdyby to bylo samotné peklo.



Přidat komentář / Zobrazit komentáře
Anketa

Který popis z výjezdu vám nejvíc chybí?
(7396 Hlasů)

Ústí n/L (pohár)
29%

Dukla (Smrt-Pelta)
27%

Plzeň (6:0)
43%

Tabulka

2020/2021


Tabulka

  1.liga po 34. kole  
1. Slavia 86
2. sparta 74
3. jablonec 69
4. Slovácko 63
5. Plzeň 58
6. Slovan Liberec 52
7. Pardubice 52
8. Ostrava 49
9. Olomouc 45
10. Bohem.1905 43
11. Ml. Boleslav 39
12. Karviná 39
13. Budějovice 38
14. Zlín 32
15. Teplice 30
16. Brno 26
17. Příbram 25
18. Opava 17

.

.

Akce DBS


  12. Bowling 2019  
1. Komando 1522
2. Hainewalde-"B" 1150
3. Hainewalde-"A" 1124
4. Rumburak 1104
5. Prasáci 1102
6. J.K.Gäng 1048
7. LDN 1033
8. MY 1005
9. PMNM 929
10. Nehraju 795
11. Star tým 759
12. SFA 587

 

 

  JKG - George cup-13  
1. JKG-B 10
2. JKG-A 4
3. JKG-C 3

 

  střelci  
1. Vláďa (JKG-B) 7
2. JéKáč (JKG-A) 4
3. Tomík G(JKG-C) 3
4. Alf (JKG-B) 2
  George (JKG-C) 2

 

  vyřazovák č. 27  
1. George () (6/10)
2. Péťa G. () (1/10)
3. Vláďa () (1/8)
4. Markéta () (1/7)
5. Ivan () (1/6)

 

  vyřazovák č. 28  
1. Tomik (JKG-C) (6/11)
2. Lucka (-) (4/11)
3. Ivan (JKG-C) (4/10)
4. Zdeno (JKG-A) (3/9)
5. Verča (JKG-A) (0/6)

 

  vyřazovák č. 29  
1. Smrťák (JKG-A) (8/11)
2. Ivan (JKG-C) (6/11)
3. Hacpat (JKG-C) (2/9)
4. Tomik (JKG-C) (2/8)
5. Verča (JKG-A) (0/6)

 

 

Přihlášení

Jméno:
Heslo:










Copyright © 2010 D.B.S., All right reserved
Powered by DEV web management system

DWMS13ACL