Menu

Hlavní stránka

O nás

20 LET

Různé články

Co se do Sportu nevešlo

Kontakty

Odkazy

Diskuze

Starý web

Zápasy

2016/17
Liga
Pohár
Evr. liga
2015/16
Liga
Pohár
Evr. liga
2014/15
Liga
Pohár
Evr. liga
2013/14
Liga
Pohár
Evr. liga
2012/13
Liga
Pohár
LM
Evr. liga
2011/12
Liga
Pohár
2010/11
Liga
Pohár
2009/10
L-P-EL
2008/09
L-P-U
2007/08
L-P
2006/07
L-P-LM-U
2005/06
L-P-I
2004/05
L-P-I
2003/04
L-P-I
2002/03
L-P-LM-U
2001/02
L-P-U
2000/01
L-P-U
1999/00
L-P

Jiné zápasy

Fotogalerie

2006/07 a novější

2007

2005/06 - 2006/07

2003/04 - 2004/05

starší

Nové komentáře

Jacobi
1. svině
DBS
admin
svine

Nové příspěvky

Tipsport,a.s.
Tipsport,a.s.
Tipsport,a.s.
Tipsport,a.s.
Tipsport,a.s.

Hledat

 
v článcích

Rozšířené vyhledávání

Návštěvnost


počítadlo.abz.cz

23. část
MY SME MY aneb Vesmírné báchorky (pracovní název)

23. část - Větrovor



Autor: DBS, přečteno: 16x, komentářů: 0  |  Neděle, 15. Srpna 2021

Nevím, co na to říct. Co je to za divný sen? Jaký králové a kurfiřti? Zní to jako z nějaké pohádky. To že může souviset se mnou? Jak se mnou souvisí ten prsten? Proč ho mám právě já? Co doopravdy znamená? Musím na to vyprávění nějak reagovat.

„Co? Co je to za blbost?“ vypravil jsem ze sebe po chvíli.

„Vidíš. Já jsem ti to, Jíťo, říkal, že si bude myslet, že je to blbost,“ usmál se Zdeno. Nejsem si jistý, jestli tím vyjádřil podporu mně nebo Jítě.

„Víš, že to není blbost, třeba je syn někoho důležitého a ani o tom neví,“ trvá na svém Jíťa a pokračuje, „Zdeno! Až budete v Liberci, tak se stavíte u krále. Ten vám určitě řekne, jestli je to ten prsten nebo ne?“

„Ten má spoustu jiných starostí a takových, co se vydávají za potomky volitelů, těch jsou určitě zástupy,“ opáčil Zdeno a zavrtěl se na židli.

„Ale zkusíš to, viď?“ Jíťa se odbýt nenechá. Vážně tomu věří. A možná to není taková hloupost.

„Nevím, třeba mě k Majklosovi ty jeho stráže ani nepustěj...“

 „Vždyť se znáte celou věčnost. Tak ho prostě navštívíš jako starý přítel.“

„Ty se znáš s králem?“ žasnu. Možná bych se měl přestat všemu divit a začít brát věci tak, jak přicházejí. Ale ono je to čím dál těžší. Některé věci do sebe zvláštně zapadají a vytvářejí nečekané souvislosti.

„Jo, znám,“ Zdeno očividně pookřeje.

„Co my jsme se toho navyváděli... ale teď je král, tak už se musí chovat zodpovědně,“ rozesměje se.

Celé mi to pořád připadá podivné, přesto: „A kdyby to byl pravý prsten, tak to by se dělo co?“

„To by pak záleželo asi na králi nebo někom, kdo se vyzná ve výkladu zákonů a práva. Třeba by zjistili, komu doopravdy patří nebo kdo jsi ty?“ rozvážně odtuší Zdeno.

Poslední tři slova otevřela stavidla mé představivosti a optimismu. Že by se našel v tomhle širém vesmíru konečně někdo, kdo ví, kdo jsem? A zrovna král. A já jsem ztracený syn a dědic bůhví čeho… To je mazec.

Nádech, výdech: „Dobře, i kdyby se třeba zjistilo, že jsem syn, co já vím, nějakého hraběte a konečně bych věděl, kdo jsem, a třeba bych i něco zdědil nebo se najde zbytek mé rodiny, stejně budu muset brzy ze Země odletět, protože to tu moje tělo dlouho nevydrží. Takže se budu moct maximálně ve vesmíru chlubit tím, že ... že kdybych chtěl, tak můžu volit krále. Hahaha. To je dobrý, no... Taková historka nebude zajímat snad ani děti,“, snažím se předstírat, jak jsem nad věcí ... ale pravda je, že si vlastně si vůbec nedovedu představit, jaké by takové zjištění mělo důsledky… to přece není jen tak, být potomek krále, člověk má velkou zodpovědnost…

Ale o tohle jim asi nejde.

Měl bych se zeptat přímo:„Proč je to pro tebe, Jíťo, tak důležité, zjistit, jestli je pravý?“

„To by ses dozvěděl, až kdyby se potvrdilo, že je to pravý prsten.“

Ano, a to závisí na králi, a s tím se musí Zdeno nejdřív setkat a ani neví, jestli s ním bude mluvit bla bla bla. Takže jsem se zase nedozvěděl nic. Optimismus vyprchal a zbývá jen představivost. Nakonec jsem syn šlechtice a dostanu princeznu za ženu a půl království k tomu. Samozřejmě až potom, co zabiju draka. Musel jsem se začít smát. Vážně, je to k smíchu.

Zdeno si mě zaraženě prohlíží.

„Tak to asi zatím necháme být,“ pronese nakonec. Vstane a dveře za ním zaklapnou.

 

„Asi za dva týdny sem dorazí karavana z východu. Putují pravidelně v tuhle roční dobu a je to jediná výprava, která se takové cesty odváží. Míří do Liberce, takže se k ní Zdeno přidá, cestou se k nim připojí i Vasáry. Říkal jsi, že se s ním máš setkat v Hodkovci, ale trochu ses tu zdržel, touhle dobou už tam nebude. Každý rok cestuje s karavanou do Liberce, pravidelně na ni čekává u Liščí Jámy. Nevím, kam tě měl dovést, ale jestli do Liberce, můžeš se k nim připojit a cestovat tam společně s karavanou,“ oznámila mi jednoho dne Jíťa. Až v tu chvíli mi došlo, že díky mému nucenému pobytu zde, budou mít mé další plány občas trhliny.

„A ty? Myslel jsem, že se do Liberce chystáš taky. Pokud si vzpomínám, tak Markét říkala, že tam pojedete společně.“

„Však oni tam dorazí, neboj,“ vložil se do hovoru Zdeno, „přiletěj na větrovoru. S ním trvá cesta pár hodin. Jíťa ho umí fantasticky ovládat ... a děti lítání s větrovorem milují.“

Nepřeslech jsem se, řekl to slovo znovu: „Větrovor? Co to jako má být?“

„O tom si asi ještě nikdy neslyšel, co?“ usměje se Markét lišácky.

„Je to super stroj. Něco jako vzducholoď a hydroplán. Může přistát na vodě, dokáže stát ve vzduchu,“ líčí nadšeně a oči jí září, „umí celkem rychle létat, dá se ním parádně manévrovat... a má spoustu vychytávek. Miniaturní bezúdržový vodíkový motor, Flettnerovy rotory... cestování na něm je úžasný!“

„...všechno bez vyspělé elektroniky, takže ho dokážeme opravit a udržet v provozu sami,“ dodává Zdeno, „ale co to budu popisovat, chceš se na něj podívat?“

„Že váháš!“ jejich nadšení ve mně vyvolalo zvědavost. Ale i bez jejich nadšení mě zajímá, co to kouzelné vznášedlo vlastně je. Zajímalo by mě, jestli to je jejich vynález, nějaký kutilský samohyb nebo něco z přederupční doby, co někde našli a zprovoznili. Že by to byl v týhle době standartní pozemský speciál se mi moc nezdá... vždyť i databáze antikva-čipu opakovaně hlásí „větrovor - nenalezeno“.

 Zdeno se zvedl od stolu: „Tak se pojďme podívat do hangáru. Venku je hrozná vichřice a ty jsi ještě zesláblej, radši půjdeme propojovacím tunelem.“

Sešli jsme do sklepa, Zdeno otevřel bytelný a zřejmě dost těžký dveře a vykročil do temné chodby. Vydal jsem se za ním. Jak tak klopýtáme ponurým jen spoře osvětleným tunelem, snažím si představit, jak stroj s tak pozoruhodným názvem může vypadat.

„A z čeho je konstrukce větrovoru? Vždyť to musí být celý dost těžký, ne?“

„Tos trefil přesně. Bylo by to těžký, ale spodní část konstrukce, která tvoří vor, je z balzového dřeva. To je asi čtyřikrát lehčí než jiné dřevo. Ale když občas hodně tvrdě přistaneš, je potřeba ho vyměnit. Vlastně největší problém větrovoru je nutnost shánět balzu.“

 

 

„Za týden tu bude karavana. Uvidíme, jestli to už zvládneš. Tady máš kabát a půjdeš se konečně podívat ven. Jsem zvědavej, co řekneš na sníh. To je to bílý co vidíš oknem,“ usmál se Zdeno.

Mlčky oblékám kabát a následuji ho ke dveřím.

„Tak šup,“ zahlaholila za mnou Markétka a vyšoupla mě ven ze dveří.

„Pal!“ ozvalo se zprava. Na kabátu se rozprskla sněhová koule.

„Zásah!“ zaznělo vlevo. Otočil jsem hlavu za hlasem. Velká chyba.

Další bílá koule mě zasáhla přímo mezi oči.

„Trefa, jupíí!“ zajásalo dítě nalevo.

„Braň se!“vyzývá mě špunt napravo.

To si pište, že se budu bránit. Jenže než se stačím sehnout, abych udělal sněhovou kuličku, dostávám zásah od Zdena. Takhle padnout do pasti.

Z domu vyběhla Jíťa: „Já ti proti těm lotrům pomůžu.“

„Super, hurá na ně!“ a s křikem opětujeme palbu.

 

Po sněhové bitvě se ohříváme u krbu.

„Tak co říkáš na sníh? To ve vesmíru nemáte, co?“ usmívá se Zdeno.

„Nechci ti kazit radost, ale sníh na pár místech máme. Já si ho užil při lyžování na Mons Huygensu, to je hora v Apeninách na Měsíci. Ale tady je sníh takový pěkně načechraný,“ prohodím uznale.

„Ty umíš vážně lyžovat?“ ptá se Markétka a zatváří se nedůvěřivě.

„Jo, ale nejsem v tom žádný přeborník. Třeba při skákání jsem víc než trojné salto s pěti vruty nezvládl,“ přiznávám skromně.

„A to nejsi přeborník?! Hele víš co? Až dorazíme do Liberce, tak si půjdeme zalyžovat,“ navrhuje Zdeno.

„ I když nám asi všem ujedeš…“ odtuší s úsměvem.

 

Dorazila karavana. Muly, mezci, osli, koně a jejich majitelé zastavili na dráze. Během chvíle vytvořili tábořiště, rozbili stany a další přístřešky, a dokud ještě bylo trochu světla, pustili se do obchodování.

 

Když padl soumrak a všichni již byli ve svých příbytcích, stavil se u mě v pokoji Zdeno.

„Tak zítra vyrážíme. Máš všechno sbaleno? Karavana na nikoho nečeká.“



Přidat komentář / Zobrazit komentáře
Anketa

Který popis z výjezdu vám nejvíc chybí?
(8122 Hlasů)

Ústí n/L (pohár)
29%

Dukla (Smrt-Pelta)
28%

Plzeň (6:0)
43%

Tabulka

2020/2021


Tabulka

  1.liga po 34. kole  
1. Slavia 86
2. sparta 74
3. jablonec 69
4. Slovácko 63
5. Plzeň 58
6. Slovan Liberec 52
7. Pardubice 52
8. Ostrava 49
9. Olomouc 45
10. Bohem.1905 43
11. Ml. Boleslav 39
12. Karviná 39
13. Budějovice 38
14. Zlín 32
15. Teplice 30
16. Brno 26
17. Příbram 25
18. Opava 17

.

.

Akce DBS


  12. Bowling 2019  
1. Komando 1522
2. Hainewalde-"B" 1150
3. Hainewalde-"A" 1124
4. Rumburak 1104
5. Prasáci 1102
6. J.K.Gäng 1048
7. LDN 1033
8. MY 1005
9. PMNM 929
10. Nehraju 795
11. Star tým 759
12. SFA 587

 

 

  JKG - George cup-13  
1. JKG-B 10
2. JKG-A 4
3. JKG-C 3

 

  střelci  
1. Vláďa (JKG-B) 7
2. JéKáč (JKG-A) 4
3. Tomík G(JKG-C) 3
4. Alf (JKG-B) 2
  George (JKG-C) 2

 

  vyřazovák č. 27  
1. George () (6/10)
2. Péťa G. () (1/10)
3. Vláďa () (1/8)
4. Markéta () (1/7)
5. Ivan () (1/6)

 

  vyřazovák č. 28  
1. Tomik (JKG-C) (6/11)
2. Lucka (-) (4/11)
3. Ivan (JKG-C) (4/10)
4. Zdeno (JKG-A) (3/9)
5. Verča (JKG-A) (0/6)

 

  vyřazovák č. 29  
1. Smrťák (JKG-A) (8/11)
2. Ivan (JKG-C) (6/11)
3. Hacpat (JKG-C) (2/9)
4. Tomik (JKG-C) (2/8)
5. Verča (JKG-A) (0/6)

 

 

Přihlášení

Jméno:
Heslo:










Copyright © 2010 D.B.S., All right reserved
Powered by DEV web management system

DWMS13ACL